Když jdete do obchodu a sáhnete po jogurtu s nápisem „light“ nebo „snížený obsah tuku“, co si myslíte, že dostanete? Často je to produkt, který sice nemá tuk, ale výrobce ho nahradil cukrem nebo škrobem. Marketingová oddělení jsou v tomhle mistři. Vymyslí lákavé fráze, které si kupující většinou neověřuje. A já jsem za ta léta konzultací viděl stovky klientů, kteří se nechali nachytat. Jde o to, že zákon dovoluje mnoho označení, která znějí zdravě, ale realita je jiná. Jedním z nástrojů, který tohle dokáže odhalit, je Nutri-Score. Na stránkách https://nutriscorecesko.com si můžete porovnat, jakou známku by váš oblíbený výrobek skutečně dostal. A pak se rozhodnete sami.
Jak funguje trik „bez přidaného cukru“
Vezměte si třeba cereální tyčinku. Na přední straně obalu svítí nápis „bez přidaného cukru“. Vypadá to skvěle. Jenže ono to neznamená, že tyčinka neobsahuje cukr. Obsahuje ho v sušeném ovoci, sirupech nebo koncentrátech. Výrobce si prostě našel mezeru v legislativě. Nutri-Score na to kašle. Neposlouchá, co výrobce tvrdí, dívá se na skutečné složení. Podle bodování A až E taková tyčinka často končí v lepším případě na C, v horším na D. A vy jste si mysleli, že kupujete zdravou svačinu. Čím častěji tohle srovnání uděláte, tím víc si všimnete, že slova na krabici jsou spíš pohádka než fakt.
Ptám se vás: vzali jste někdy do ruky dva podobné výrobky, přečetli si na nich „light“ a „fit“ a pak zjistili, že ten „fit“ má víc kalorií? Já ano, mockrát. A ve firmách, kde jsem radil, jsme při auditu obalů našli případy, kdy výrobci schválně používali dvojí standardy – jeden slib na přední straně, jiná pravda v tabulce výživových hodnot.
Proč se vyplatí ignorovat certifikáty a slogany
Další pastí jsou samozvané certifikáty. „Bez lepku“ nemusí být špatně, ale pokud je to chipsová tyčinka, lepek je to nejmenší. Tuk a sůl jsou jinde. Nebo „proteinový nápoj“, který má na jednu dávku tolik cukru jako malá limonáda. Marketing spoléhá na to, že lidé hledají jednu pozitivní vlastnost a na zbytek se neptají. Nutri-Score tohle obrací. Bere v potaz vlákninu, bílkoviny, obsah ovoce, zeleniny, soli, nasycených tuků i cukru. Je to jednotná metoda, kterou si nemůžete ohnout podle zájmů.
Znamená to, že je Nutri-Score dokonalé? Ne. Má svoje limity. Ale výrazně omezuje prostor pro manipulaci. Když vidíte známku A, víte, že výrobek obstál v širším hodnocení, než je jeden vytržený slib. A když narazíte na známku D nebo E, máte jasno. Žádné „ale ono je to bio“ nebo „bez konzervantů“ vám to už nezastíní.
Jak zůstat kritický i s Nutri-Score v ruce
Přesto bych nerad, abyste na Nutri-Score začali spoléhat slepě. Označení samo o sobě není kouzelná hůlka. Je to pomůcka, která vám ušetří čas, ale poslední slovo máte vy. Když srovnáte dvě zmrzliny a obě mají známku B, podívejte se ještě na porci a na to, kolik jí reálně sníte. Nutri-Score totiž hodnotí na 100 gramů. Pokud je jeden kelímek 200 gramů, dostanete dvakrát víc energie, než ukazuje krabička. A taky si dejte pozor na to, že některé výrobky se snaží uměle vylepšit složení, aby získaly lepší známku, třeba přidáním vlákniny nebo sladidel. To pak sice máte A, ale jíte chemii.
Moje rada z praxe: používejte Nutri-Score jako první filtr, ne jako dogma. A hlavně – přestaňte věřit heslům na obalu. Výrobce nenapíše „tento produkt je nezdravý“, to by neprodával. Známka E na přední straně ale mluví jasně. Projděte si pár produktů, které máte doma, a podívejte se, jakou by dostaly známku na zmíněném webu. Možná budete překvapeni. Já jsem byl. A od té doby nakupuji jinak.